Těsně před půl šestou téhož dne odpoledne shromáždil Martin Beck své nejbližší spolupracovníky k poradě. Nordin a Mánsson už se vrátili, takže se pátrací skupina sešla v plném počtu. Chyběl jenom Hammar, který na svátky kamsi odjel. Během těch čtyřiačtyřiceti dní intenzivního pátrání se toho přihodilo až příliš málo, a tak se mu zdálo víc než nepravděpodobné, že by něco zvláštního vypátrali zrovna mezi vánocemi a Novým rokem, kdy lovci i kořist většinou vysedávají doma a odfukují po vánočních jídlech pohrouženi do úvah, jak v lednu vystačit s penězi.
"Aha, tak on tam chyběl list," řekl spokojeně Melander."Kdo ho asi mohl vytrhnout?"
Martin Beck a Kollberg se na sebe rychle podívali.
"Pokládá se někdo z vás za specialistu na domovní prohlídky?" zeptal se Martin Beck.
"Já," přihlásil se ze svého rohu u okna lenivě Mansson."Hledat umím. Když je co najít, tak to najdu:"
"Výborně," řekl Martin Beck."Prohledáš byt Äkeho Stenströma na Tjárhovské ulici."
"A co tam mám hledat?"
"Stránku z policejního spisu," řekl Kollberg."Měla by mít číslo jedna dvě čtyři čtyři a pravděpodobně se na ní vyskytuje jméno Nils Erik Göransson."
"Tak já tam zítra zajdu," řekl Mánsson:"Za denního světla se líp hledá."
"Dobrá," řekl Martin Beck.
"Já ti zítra dám klíče," řekl Kollberg.
Měl je sice v kapse, ale nejdřív chtěl odstranit některé stopy po Stenströmově fotografování, než dá Mánssonovi volné ruce.
Ve dvě hodiny odpoledne následujícího dne zazvonil na stole Martina Becka telefon.
"Ahoj, tady Per."
"Jaký Per?"
"Mánsson."
"Aha. Tak co?""
"Volám ze Stenströmova bytu. Ten papír tu není.
"Víš to jistě?"
"Jestli to vím jistě?" zeptal se Mánsson nesmírně uraženým tónem."To bych prosil. A víš jistě, že ten list vzal on?"
"Myslím si to."